Tentokrát se s Vámi podělíme o příběh Radomíra. Ten se od sportování a extrémních běžeckých závodů dostal k vybudování vlastní firmy na výrobu kvalitních oříškových másel. Nevidíte v tom žádnou souvislost? Nenechte se zmást a pokračujte ve čtení.
V rozhovoru se dozvíte o jeho začátcích, zahraničních zkušenostech i oblíbených sportech, které ho k TRINUTCE dovedly.

Jak a kdy vznikl nápad nápad na výrobu oříškových másel?

„Začátky TRINUTKY sahají do roku 2016, kdy jsem se intenzivně věnoval OCR běhání (Obstacle Course Racing) a potřeboval jsem najít dlouhodobý kvalitní zdroj energie, který by byl šetrný k tělu, tedy bez chemie a konzervantů, ale přitom velmi účinný. A dopracoval jsem se až k ořechovým máslům, která jsou jednou z nejvýživnějším přírodních potravin na trhu.“ 

 “Doma v mixéru jsem vytvořil první směs z arašídů, mandlí a lískových ořechů (odtud také pochází název TRINUTKA, jako směs tří ořechů) doplněnou o belgickou čokoládu tak, aby ve směsi byl vyvážený poměr bílkovin, tuků a cukrů.” 

„Když jsem dal ochutnat kamarádům z lokálního gymu, kterým k mému překvapení směs také zachutnala, řekl jsem si, že by na tom mohlo něco být.“

Společnost však vznikla až o pár let později, jakto?

„V té době už jsme měli s tehdejší přítelkyní schválená pracovní víza na Nový Zéland a my jsme se nakonec na poslední chvíli rozhodli odjet. A co náhoda nechtěla, jedna z prvních prací, kterou jsem v Nelsonu získal, byla v továrně na světově nejlepší arašídové máslo Pic’s Peanut Butter. Na vlastní kůži jsme si vyzkoušel jak lze zvládnout velkovýrobu, aniž by utrpěla kvalita. Ostatně z této zkušenosti je v TRINUTCE čerpáno do teď. Ořechy pečlivě vybíráme a vždy čerstvě pražíme a dokud jsou rozvoněné rychle je zpracujeme do máslové konzistence. Proto tak krásně voní, když si skleničku poprvé otevřete.

To zní vážně skvěle. Cestuješ takhle rád?

„Cestování mám opravdu rád, nejraději pomalou formou, když člověk může na nějakou dobu zapadnout mezi místní. Rozšiřuje to obzory a odhaluje skutečné krásy daného území. Né ty komerční světoznámé místa, ale ty malé často ještě pěknější věci, které znají pouze místní.“

„To jsem si vyzkoušel jak v Austrálii v roce 2013, tak i na Novém Zélandu, kterému jsem zasvětil rok 2017. Nejčerstvější výletní dobrodružství máme z Portugalska, kde jsme si s přítelkyní osvěžili surfování a nasáli trochu oceánské síly.“

Co jiné sporty? Mluvil si o OCR běhání, teď surfing… Prozradíš nám ještě něco?

„Obecně mám rád adrenalin, momentálně závodím za Mondraker Enduro Tým v kategorii MTB Enduro. Ale miluju les, hory, vodu i zimní sporty. Lyže si nejvíce užívám na slalomkách, snowboard ve volném terénu, windsurf když pěkně fouká, ale to kolo, to momentálně vede na plné čáře. 🙂

„Už hodně dlouho mě lákají i skialpy, ale vše najednou plnit nelze, navíc jsem začal jezdit na kole i v zimě.“

Jaké byly začátky? S čím ses musel potýkat?

„Nejtěžší pro mne bylo se rozhodnout a nakoupit první potřebny stroj, to byl v té době tzv. melanžér, neboli vertikální kamenný mlýn. Už od začátku jsme oříšky zpracovávali velmi šetrně, nikoli na katru, kde hrozí přehřívání a ničení živin, ale pomalejší, za to kvalitnější metodou mletí za nízké teploty v melanžéru.“ 

“Už ani nedokážu vyjmenovat, kolik bylo potřeba překonat překážek, všechno jsem se tehdy učil skoro od nuly.”
 

„S nákupem strojů se také váže jejich obsluha a servis, který člověk buď nakoupí, nebo se naučí.“

Cítíš podporu rodiny, přítelkyně, přátel ve spojení s Trinutkou? Jak se jim to líbí, co na to říkají?

„Ano, rodina přátelé a okolí mne velmi podporuje. Za to jsem všem moc vděčný, kolikrát by to bez nich nešlo. Také cítím, že i mé širší okolí je na TRINUTKU hrdé. Kamarádi i známí rádi Trinutku doporučí a také si rádi skleničku koupí pro sebe. A toho si moc považuji. Děkuji.“
Díky Radomíre za odpovědi.


Pokud by Vás cokoliv o TRINUTCE nebo Radomírovi zajímalo, napište nám do komentářů.

A pokud jste ještě jeho oříškové máslo neochutnali, honem na náš eshop 😊👉 eshop.tomavizi.com/trinutky/.